Jde o výtvarný atelier zaměřený na sochařskou tvorbu. Prostřednictvím tvůrčího prostředí chci vzbudit v dětech zdánlivě pozapomenutou úctu k duchovním hodnotám, jakož i k osobnostem naší minulosti. Tyto duchovní hodnoty, na kterých stavíme naši současnost, se vždy opíraly a byly zosobněny, kromě světců a světic, především osobou panovníka, či panovnice. Pro tento rok jsme proto vybrali čtyři osobnosti, které se v průběhu více jak 700 let výrazně zapsaly do podoby země, kde žijeme. Našim cílem bude jednotlivým panovníkům vytvořit portrét. A to tak, že kromě výtvarného procesu tvorby jednotlivých portrétů si děti přiblíží i dobu panování jednotlivých panovníků a to vždy s odkazem pro současnost. Aby byly inspirovány tvůrčím procesem stavby, velkým dílem, který za sebou bezpochyby tak výrazné osobnosti zanechaly.
V letošním roce 700. výročí narození císaře Karla IV.(14.května 1316) , a jeho ženy Blanky z Valois, stého výročí úmrtí císaře Františka Josefa I. (21.listopadu 1916) a stého výročí nástupu na trůn blahoslaveného Karla I. Habsbursko – Lotrinského, jsme se rozhodli vybrat tyto osobnosti a přidat k nim ještě jeden významný panovnický pár. A to Jana Lucemburského a Elišku Přemyslovnu, bez nichž bychom si tyto významné letošní události nemohli připomenout.
Morava
V letošním roce 700. výročí narození císaře Karla IV.(14.května 1316) , a jeho ženy Blanky z Valois, stého výročí úmrtí císaře Františka Josefa I. (21.listopadu 1916) a stého výročí nástupu na trůn blahoslaveného Karla I. Habsbursko – Lotrinského, jsme se rozhodli vybrat tyto osobnosti a přidat k nim ještě jeden významný panovnický pár. A to Jana Lucemburského a Elišku Přemyslovnu, bez nichž bychom si tyto významné letošní události nemohli připomenout.

Panovníci a panovnice očima dětí
Vzhledem k výjimečnosti roku 2016 jsem se rozhodl uskutečnit s dětmi Základní školy výtvarnou dílnu s názvem „Panovníci a panovnice očima dětí“.
Jsem přesvědčen, že téměř všechny palčivé problémy současného světa počínaje rozpadem rodinného zázemí, přes nejistotu v odosobněném světě, až po tzv. uprchlickou krizi a ztrátu tzv. identity, pramení z neznalosti. Nastal čas s tím začít něco dělat. Především bychom se měli zajímat o souvislosti. A to souvislosti historické. Z tohoto důvodu bych rád pomohl otevřít okno do báječného prostoru, plného zajímavých a překvapivě aktuálních informací, které dle mého názoru mohou pomoci v porozumění nastalé zdánlivě nepřehledné situace. Prostřednictvím takových výukových programů, které dětem umožní se přímo zúčastnit tvůrčího procesu a dají léčivou možnost si věci skládat do mozaiky smysluplného obrazu, bych se rád pokusil o tvůrčí pohled na naši minulost. Vypořádání se s vlastní minulostí a narovnání vztahů se svými vlastními kořeny totiž považuji za základní kámen pro přežití lidského společenství.
Rovněž nové vytváření vzorů pro slušné chování a dodržování základních principů zodpovědnosti a povinnosti vůči světu a svým vlastním rodičům je základem takového programu. Neboť přes narovnání vztahu mezi dětmi a rodiči se může upevňovat vztah člověka k vlasti, tedy k místu, kde jsme doma.
Jsem přesvědčen, že téměř všechny palčivé problémy současného světa počínaje rozpadem rodinného zázemí, přes nejistotu v odosobněném světě, až po tzv. uprchlickou krizi a ztrátu tzv. identity, pramení z neznalosti. Nastal čas s tím začít něco dělat. Především bychom se měli zajímat o souvislosti. A to souvislosti historické. Z tohoto důvodu bych rád pomohl otevřít okno do báječného prostoru, plného zajímavých a překvapivě aktuálních informací, které dle mého názoru mohou pomoci v porozumění nastalé zdánlivě nepřehledné situace. Prostřednictvím takových výukových programů, které dětem umožní se přímo zúčastnit tvůrčího procesu a dají léčivou možnost si věci skládat do mozaiky smysluplného obrazu, bych se rád pokusil o tvůrčí pohled na naši minulost. Vypořádání se s vlastní minulostí a narovnání vztahů se svými vlastními kořeny totiž považuji za základní kámen pro přežití lidského společenství.
Rovněž nové vytváření vzorů pro slušné chování a dodržování základních principů zodpovědnosti a povinnosti vůči světu a svým vlastním rodičům je základem takového programu. Neboť přes narovnání vztahu mezi dětmi a rodiči se může upevňovat vztah člověka k vlasti, tedy k místu, kde jsme doma.